EnteroZOO
vrátí Vašeho mazlíčka zpět do formy
Zooantroponózy jsou onemocnění společná lidem a zvířatům (domácím, volně žijícím i hospodářským). Některé z nich, jako například vzteklina a helmintóza se mohou přenášet na člověka, jiné se nepřenášejí ani při přímém kontaktu se zvířaty. Jaká je pravděpodobnost nákazy od zvířat a jak ochránit sebe a své blízké?
Před tím než uvedeme seznam onemocnění je třeba poznamenat: téměř každému virovému nebo infekčnímu onemocnění lze předcházet dodržováním nezbytných preventivních opatření. Patří mezi ně:
Zlepšení imunitního systému je také důležité, protože může pomoci v boji proti nemocem, pokud přece dojde k nakažení. Podpůrným prostředkem pro posílení imunity poslouží veterinární přípravek EnteroZOO. Tím, že jemně, ale účinně čistí zvířecí organismus od veškerých toxinů a škodlivin, přispívá ke zlepšení zdravotního stavu a zlepšuje celkovou odolnost organismu. Pojďme se ale podívat na to, která onemocnění mohou ohrozit život nejen zvířete, ale také lidí, jež jsou s nim v bezprostředním kontaktu.
Vzteklina
Virové onemocnění, ke kterému jsou náchylná všechna teplokrevná zvířata (psi, kočky, fretky, lišky, vlci, hlodavci, netopýři a další) a lidé. Zdrojem infekce mohou být domácí i volně žijící zvířata. U nemocných zvířat se virus začíná vylučovat ve slinách 3-5 dní předtím, než se objeví hlavní klinické příznaky onemocnění. Přenáší se kousnutím nebo slinami na poraněné kůži. Virus proniká do tkáně a cestuje periferními nervy do mozku. Toto onemocnění je velmi závažné, přičemž v současné době neexistuje žádný lék na vzteklinu.
Aktivní kontrola očkování proti vzteklině výrazně omezila šíření nákazy; v posledních letech byly případy vztekliny hlášeny pouze v omezených oblastech, ale očkování domácích zvířat proti vzteklině je přísně povinné při cestách do zahraničí a při cestování v rámci země meziměstskou dopravou.
Dermatomykózy (dermatofytóza, pásový opar)
Kožní onemocnění způsobená patogenními houbami (trichofytóza, mikrosporie a další houby), které se udržují na vlasech a šupinkách kůže. Postiženi mohou být psi, kočky, hlodavci, hospodářská zvířata, volně žijící zvířata, ptáci i lidé. Spory houby jsou velmi odolné, zůstávají dlouho v půdě a v budovách a mohou se přenášet na oblečení, nábytku a jiných předmětech. Zdraví lidé a zvířata, kteří byli v kontaktu s nemocným nebo byli s nemocným ve stejné místnosti, mohou houbu šířit. Pravděpodobnost nákazy závisí na stavu imunity: lidé a zvířata se slabou imunitou jsou ohroženou skupinou. Právě proto je důležité, jak již bylo zmíněno, dbát na pravidelnou podporu imunity. U zvířat je k tomu určen veterinární přípravek EnteroZOO, u lidí je k dispozicí mnoho dalších prostředků.
Helmintóza
Parazitární onemocnění zvířat, ptáků a lidí způsobená helminty (červy). Většina helmintů je specifická pro psy a/nebo kočky, lidé se nemohou nakazit od zvířat kvůli specifickému mechanismu přenosu (např. někteří helminti se přenášejí pouze pozřením infikovaných blech nebo snědením myší, jiným způsobem se nepřenášejí).
Hlavními zdroji nákazy u lidí jsou kontaminovaná voda a potraviny (špatně tepelně upravené maso, ryby) a kontakt s jinými lidmi. Nákaza je možná také vdechnutím vajíček helmintů ve vzduchu a prachu. Někteří helminti se však mohou přenést na člověka ze zvířat přímým kontaktem, pokud nejsou dodržována hygienická pravidla.
Leptospiróza
Bakteriální infekční onemocnění, které se vyskytuje kdykoli během roku, častěji však v létě a na podzim. Přenašeči mohou být psi (zřídka kočky), hlodavci, ježci a hospodářská zvířata. Infikovaná zvířata vylučují bakterie močí a trusem, sekrety z nosu a genitálií. Leptospiry jsou odolné vůči životnímu prostředí, žijí v kalužích po dobu 30 a více dní, ve vlhké půdě až devět měsíců a na potravinách po dobu několika dní.
Lidé jsou na leptospirózu citliví, ale domácí zvířata se nakazí jen zřídka. Častěji se nemoc přenáší na člověka prostřednictvím potravin a předmětů kontaminovaných hlodavci a vodou v infikovaných vodních nádržích. Leptospira se do lidského těla dostává přes poškozenou kůži (škrábance, řezné rány, poranění) a přes sliznice úst, nosu, očí, trávicího traktu a pohlavních orgánů. Poté napadá játra, ledviny, slezinu, nadledviny a množí se. Onemocnění je závažné, způsobuje poškození mnoha orgánů a někdy je smrtelné.
Toxoplazmóza
Toxoplasma je parazitický mikroorganismus. Vyskytuje se pouze ve střevech koček, ale kočky, psi, ptáci, hlodavci, hospodářská zvířata a lidé se mohou nakazit, onemocnět a šířit infekci.
Infikované kočky vylučují toxoplazmózu výkaly. Toxoplazmózou se nelze nakazit kontaktem s čerstvým kočičím trusem. Po 1-5 dnech se však toxoplasmy stávají infekčními a ve vnějším prostředí mohou zůstat infekční po dlouhou dobu (až 1,5 roku). Cysty (toxoplazmy v ochranném obalu) se nacházejí v půdě, šíří se vodou, větrem, na kolech vozidel, na zvířecích chlupech, na oblečení a obuvi lidí a na nejrůznějších předmětech. Toxoplazmy se mohou do lidského těla dostat přes poškozenou kůži nebo sliznice oka, úst, nosu a trávicího traktu. Nemocné kočky v akutní fázi onemocnění mohou toxoplasmu vylučovat také sekretem z nosu a očí při kýchání a nakažení psi ji mohou vylučovat slinami, ale toxoplasma v této formě je ve vnějším prostředí nestabilní a může být infekční pouze několik minut. Toxoplazmóza se na člověka přenáší z koček a psů jen zřídka; nejčastěji se člověk nakazí konzumací masa z nemocných hospodářských zvířat. Podle některých zpráv je až 25 % prodávaného masa kontaminováno toxoplazmózou. Půda kontaminovaná cystami a pouliční prach jsou také častým zdrojem infekce u lidí: cysty se do těla dostávají dýcháním. Toxoplasmy u lidí mohou způsobit vážné poškození tkání vnitřních orgánů. Infekce žen toxoplazmózou během těhotenství nebo těsně před početím je nebezpečná. Taková infekce může vést k narození dítěte se závažnými vrozenými vadami.