Jaro je často bráno jako to správné období pro řádnou detoxikaci, a to nejen u lidí, ale i zvířat. Prvním krokem k poskytnutí účinné prevence proti dalším onemocněním a možným poruchám imunity, je pro vaše mazlíčky včasné zbavení jejich organizmu od parazitů. Které druhy parazitů mohou ohrozit zdraví a život vašeho pejska? Dozvíte se o tom v dnešním článku.
Škrkavky (Toxocara canis)
Jsou nejčastěji se vyskytujícími parazity v těle našich domácích mazlíčků. Až 30% dospělých psů a až 70% štěňat je infikováno právě škrkavkami. Infikovaní psi vylučují do výkalů mikroskopická vajíčka. Ostatní psi se pak mohou formou čichání, olizování půdy nebo jiných povrchů kontaminovaných výkaly nakazit. Váš pes může být infikován škrkavkami již od narození neboť štěňata se mohou nakazit požitím larev škrkavek, které se vyskytují v mateřském mléce nakažené feny.
Dospělé škrkavky žijí ve střevech zvířete. U mnoha psů nejsou pozorovány žádné klinické příznaky, avšak s vysokou intenzitou napadení, zejména u štěňat, lze pozorovat respirační příznaky. Nejčastěji se pak jedná o kašel, někdy i zápal plic a zažívací potíže jako nadýmání, průjem a zvracení.
Měchovec psí (Ancylostoma caninum, Ancylostoma brasiliense)
Stejně jako škrkavky i měchovci parazitují ve střevech psů. Výzkum ukázal, že až 30 % našich domácích mazlíčků je infikováno těmito parazity.
Měchovci se navážou na vnitřní povrch střev a dále se živí krví svého hostitele. Během svého životního cyklu pak uvolňují vajíčka do střeva. Ty se následně vylučují se stolicí a dostávají se do vnějšího prostředí. Larvy měchovců se z vajíček líhnou a dále přežívají v půdě. Pes se infikuje právě při kontaktu s infikovanou půdou.
Tělo zvířete napadené měchovci začíná postupně trpět značnou ztrátou krve, což představuje vážnou hrozbu jak pro dospělé pro psy, tak zejména pro štěňata. Právě u těch může v krajních případech vést napadení měchovci až k úhynu. U dospělých zvířat zpravidla dochází k slabosti, úbytku hmotnosti a k silnému vyčerpání.
Tenkohlavec liščí (Trichuris vulpis)
Tenkohlavec je jedním z nejběžnějších typů střevních parazitů u psů. Vyskytují se opět až u 30 % zvířat. V organizmu se usídlují v oblasti přechodu tenkého střeva do tlustého střeva.
Tito červi získali název podle charakteristického tvaru těla. Tenká vláknitá přední část přechází do zesílené zadní části. Přichytávají se na střevní stěnu a podobně jako měchovci se živí krví. Následně se také dostávájí společně se stolicí do půdy. Zvíře se může nakazit, pozře-li např. trávu, hrabe v hlíně nebo si hraje s hračkami, které se dříve dostaly do kontaktu se zemí.
Psi infikovaní těmito červy nemusí vykazovat žádné příznaky. Při závažné infekci se může objevit krvavý průjem. Pokud infikovaný pes není včasně léčen, může dojít k vážnému onemocnění a dokonce k úhynu.