Co dělat, když se váš pes všeho bojí?

Majitelé si občas stěžují na přehnané projevy strachu a někdy dokonce na zbabělost svých psů. U malých plemen se takovým reakcím většinou nikdo nediví, zejména když se psík bojí hlasitých zvuků jako je vysavač nebo vrčení kávovaru. Něco jiného však je, když se velký rotvajler či nebojácný vlčák roztřese strachy. Taková plemena by se v zásadě neměla bát hlasitých zvuků. Tento stav rozhodně nepodceňujte – zvíře bude mít pro takový strach pádné důvody.

Mezi příčiny častých projevů nadměrného strachu patří:

• Vrozené patologie nervového systému
• Kruté zacházení se psem ve štěněcím věku
• Zkušenosti z života v útulku nebo na ulici
• Přílišné rozmazlování psa/přehnaná starostlivost namísto postupného seznamování s okolím.

Nechcete-li řešit problémy s chováním dospělého psa, rozhodně nepoužívejte následující “výchovné metody”:

• Křik a bití.
• Omezení komunikace domácího mazlíčka s ostatními zvířaty. Pokud bude pes izolován, bude vnímat jako hrozbu cokoliv, ať už se bude jednat o dogu či obyčejného holuba.
• Nedostatek pravidelných procházek v parku, v lese a nulová motivace získávaná při trénincích. Pes zkrátka potřebuje neustále získávat nové informace.
• Zákaz interakce s kýmkoliv jiným než členy domácnosti. V tomto případě se pes začne bát každého člověka.
• Nepravidelné návštěvy veterinární kliniky či psích salonů. I toto je určitý druh interakce, zvláště apelující u psa na schopnost zvykání si na nové prostředí se spoustou nových pachů. Ze začátku jsou taková místa pro psa extrémem. Při správném chování majitele a pravidelných návštěvách se však mazlík přestane bát a pochopí, že mu nic nehrozí.

“Zbabělost” pejska se dá překonat, vyžaduje to však spoustu času, trpělivosti a úsilí. V případě patologických projevů strachu a paniky pomůže konzultace a následná spolupráce s odborníkem na psychologii zvířat, což je už ovšem finančně trochu náročnější záležitost. Proto předtím než si štěně koupíte, popřemýšlejte o tom, zda ho zvladnete správně vychovat. U pořízení dospělejšího psa pak zvažte, zda máte dostatek času na nápravu takového chování. Pro psa totiž není nic horšího než když musí často měnit prostředí a svou lidskou rodinu.