Kastrace psů: ano, ne, proč?

Co všechno lze očekávat poté, co necháte vašeho pejska vykastrovat? Má-li to vůbec smysl, jaké to má zdravotní následky? Povíme vám o tom trochu víc.

Veterináři uvádějí holá fakta: psi nejsou přiváděni do ordinací na kastraci tak často jako feny. Majitelé se většinou řídí následujícími argumenty:

„Kastrace je zvěrstvo, pes je přece živá bytost, nemůžu mu sebrat to, co mu nadělila příroda“.

„Však to je pes, nehrozí mu březost. Nebudu muset řešit štěňata. Takže proč bych ho měl(a) kastrovat?“

„Našeho pejska dobře hlídáme, netoulá se nám venku, nepřichází do styku s cizími fenami. Proč ho kastrovat?“

„Pes po kastraci může trpět obezitou, já to nechci řešit“.

„Je pravda, že je agresivní, ale to je přece povahová vlastnost, kastrace na to nemá žádný vliv“.


Podobných argumentů může být mnohem více. Bohužel hlavním důvodem, proč nedochází k určitému operačnímu zákroku, zůstává nezodpovědné chování majitele.

Veterináři se shodují na tom, že existují minimálně dva hlavní důvody, proč je dobře nechat psa vykastrovat.

První důvod je chovatelský. Jedná se o zamezení nežádoucího sexuálního chování psa. V období hárání fen totiž mají tendenci utíkat a vyhledávat je. Ve výsledku může docházet k nebezpečným situacím: pes se může zranit nebo se ztratit. K nepříjemným projevům nevykastrovaných psů patří značkování „svého“ teritoria a agresivita, přičemž nejen vůči jiným psům, ale někdy i vůči lidem, dokonce ve vlastní rodině.

Druhý důvod je zdravotní. Majitel nemusí vědět o tom, že jeho pejsek trpí dědičnou vadou s názvem kryptorchismus. Znamená to, že jedno nebo obě varlata nejsou sestouplá v šourku, ale jsou buď v břišní dutině, nebo v třísle. Takový jedinec by se neměl rozmnožovat z důvodu velké pravděpodobnosti výskytu nádorových onemocnění.

Na závěr uvedeme několik základních informací o kastračním zákroku.

• Kastraci se doporučuje provádět hned, jakmile je zvíře pohlavně dospělé. U menších plemen se jedná o věk 12 měsíců, u psích obrů se musí počkat do 18. měsíce.
• Operačnímu zákroku předchází běžná veterinární prohlídka, včetně vyšetření krve a rentgenologického vyšetření hrudníku u starších pejsků.
• Před operací pes musí dodržet hladovku alespoň 12 hodin.
• Celý zákrok netrvá déle než půl hodiny. Před operací se aplikují ATB a příslušné léky proti bolestím. Hned po probuzení je zvíře vydáno majiteli. Následující den probíhá kontrola u veterináře.
• Po operaci je dobře nasadit pejskovi ochranný límec, aby se nedostal k ráně jazykem hned po zákroku.

Mezi časté komplikace po operačním zákroku patří infekce kastrační rány, nesnášenlivost léků či šicího materiálu, sklouznutí podvazů a následné krvácení. V případě zhoršení zdravotního stavu pejska okamžitě kontaktujte veterináře. První pomoc můžete poskytnout i doma. Pokuste se zvíře uklidnit, zabraňte mu přístup k ráně pomoci ochranného límce (pokud jste to neudělali dříve). Na místo zákroku naneste tenkou vrstvu veterinárního přípravku EnteroZOO – zabraňuje průniku bakterií zvenku a urychluje hojení poranění.